O úkonech v chrámu a také o přípravě k svaté zpovědi

Vypracováno dle přílohy služebníku a dle Pravoslavného katechismu v 1996r. d. o. igumenem Damianem Urbáškem

Při Bohoslužbách používají se úkony, jimiž dáváme najevo viditelně svou úctu Hospodinu

Jsou to zvláště:

  1. Stoj v pozoru
  2. Křižování se
  3. Úklona
  4. Poklek
  5. Složení rukou na hrudi v podobě kříže
  6. Okuřování kadidlem
  7. Žehnání ze strany biskupa, či kněze 8. zvonění

Pravoslavní křesťané při službě nesedí, nýbrž stojí, neboť Bohoslužby sestávají ze svaté oběti přinášené Hospodinu, z klanění se Jemu, z oslavy jména Jeho, z proseb k Němu vysílaných a díků Jemu vzdávaných.

Nevhodné jest proto, až neslušné v takovém to zbožném obcování s Bohem seděti. Toliko lidé v skutku staří, nemocní, či těžce fyzicky vysílení mohou krátce usednouti.

Seděti je však zvláště zakázáno v:

  1. Okamžicích okuřování chrámu
  2. Při Velkém a Malém vchodě
  3. Od začátku vyznání víry až po zakončení písně Tebe opěváme
  4. Při přednesu Otčenáše
  5. Při čtení z Evangelia
  6. Od výzvy s bázní Boží přistupte až po propuštění

Při svaté Liturgii se klečí obzvláště v době Velkopostní, jinak se klečí:

  1. Při svěcení a proměňování svatých darů
  2. Před svatým přijímáním při modlitbě Věřím Pane a vyznávám...
  3. Při rozhřešení hříchů
  4. Při kajícných modlitbách
  5. Kdykoli kněz vyzve: Skloňte svá kolena a modlete se ku Hospodinu

Ruce své skládáme na hrudi v podobě kříže přistupujíce k přijímání svatých Darů, můžeme však tak učinit i kdykoli při každé modlitbě.

Úklona bez znamení kříže činí se pokud:

  1. Kněz žehná rukou
  2. Kněz nás na pozdrav okuřuje
  3. Kněz se v průběhu služby k lidu ukloní.

Svatým křížem znamenáme se:

  1. Na počátku i konci modlitby
  2. Při příchodu a odchodu z chrámu
  3. Při vyslovení jmen svaté Trojice
  4. Při spatření svatých darů
  5. Žehná-li kněz svaté Evangelium a svaté dary
  6. Žehná-li kněz svatou ikonou, nebo křížem
  7. Při slovech: Pojďte pokloňme se...
  8. Dává-li nám kněz rozhřešení hříchů
  9. Kdykoli nám tak Boží vnuknutí přikazuje

Věřící měli by co nejčastěji přijímat svaté dary, aby byli co ponejvíce spojeni s svatou Církví, kterážto jest živým tělem Kristovým.

Nutno je k příjímání svatých darů co nejlépe se připraviti. Příprava tato sestává z jednoho a vícedenního postu, kde odříkáme sobě různých špatných návyků, jako je alkohol, kouření, drogy, hazard, obžerství a nestřídmost. Věnujeme se modlitbě, duchovnímu rozjímání a vyznáváme se z hříchů svému duchovnímu otci. Před svatým přijímáním zapovídá se od konce dne předešlého čehokoli jíst a i styku pohlavního. Kdo k svatému přijímání se chystá měl by se zúčastnit všech Bohoslužeb, celé liturgie a vykonat modlitby před svatým přijímáním. Dříve než bezprostředně přistoupí k přijetí svatých darů věřící pokleknou a pokloní se před naším Pánem Ježíšem Kristem. Před kněze podávajícího svaté tajiny předstoupí přednesivše jméno křestní s rukama skříženými na hrudi mírně uklonivše se hlavou před Kristem skutečně přítomným v podobě proměněného chleba v tělo a vína v krev a to tak, že bez žehnání se křížem, by nevědomky nezavadili o kalich, či nevyrazili jej knězi z rukou.

Samotné přijímání nechť jest s hlavou zdviženou a ústy uctivě poodkrytými tak, aby knězi nečinilo svaté dary tam lžičkou vložiti na jazyk.

Po samém obřadu přijímání osuší ústa, políbí kalich, poodstoupí, požehná se křížem a osvobodí místo následujícímu. Nadále již nepoklekává, neboť již přijal Krista do srdce svého. Za veškerou pozornost v pravdě věřících, ke všemu tomuto a za to že budou zachovávati církevní podání kvůli čistotě duše a těla, dá jim Bůh pokoj a milost a všem na zemi počestně žijícím šťastný život.

Nakonec učiní nás Hospodin účastníky věčné blaženosti v Království Nebeském, kteréž dej Hospodine křesťanským pravoslavným duším, milostí Pána našeho Ježíše Krista a na přímluvy nejblahoslavenější přečisté Panny a Bohorodičky Marie i všech svatých

AMEN

slovo kříže těm, kteří hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteří spasení dosahujeme, mocí Boží

sv. apoštol Pavel 1. list Korintským 1,18